Zrno je grunt - recenze

Pokud patříte mezi milovníky zrní, jako já, tak zbystřete. Tato kniha by neměla uniknout vašemu zájmu. Jedná se o novinku nakladatelství IKAR od Laury Agar Wilson (její web stránky ZDE, instagram)"Zrno je grunt". Knihu můžete zakoupit ZDE.

Opět na začátku upozorňuji, že kniha není čistě veganská, ale informační přínos předčí i to, že ne všechny recepty jsou čistě rostlinné.

Kuchařka je lákavě designově zpracována a k dané tématice se mi moc líbí zvolený styl. No, ale upřímně tato kniha je hlavně o obsahu, na kochání mám doma jiné adepty, tato je naopak přesně tou, která bude brzy zamazaná od omáček, ulepená od surovin a bude mít pomačkané listy od častého použití v kuchyni. A nejsou takové kuchařky nejlepší?

Jak jsem již psala, tak miluju zrní, obilí, obiloviny, potravu pro ptactvo či jak tomu rádi říkáte? A upřímně obiloviny jsou dost opomíjené v mnohých kuchařkách. Ne, že by se nevyskytovaly vůbec, to ne, ale většina kuchařských knih se spokojí s rýží, těstovinami, kuskusem, pšenicí, populární quinoou či v lepším případě jáhlemi, kroupami či něčím podobným. Zde se ale seznámíte i s dalšími druhy jako například kamut, freekeh, dvouzrnka, amarant (zde chybně překládáno jako maranta), milička, čirok a další.

Obiloviny jsou (doufám, že nejen u veganů) základní složka zdravého jídelníčku (spolu s luštěninami, zeleninou, ovocem, semínkami a ořechy) a zde najdete spousty dobrých a vhodných kombinací, které se mohou stát oblíbenými rodinnými recepty.
Můj žaludek zaplesal blahem, když jsem zde objevila spoustu receptů s mým milovaným kamutem, který jsem zatím použila jen do salátů nebo jako mouku při pečení koláčů. Jablečný kamutový koláč je u nás doma velmi oblíbený - recept ZDE.
Kniha tedy začíná seznámením s netradičními obilovinami, následované chvalozpěvem na tyto potraviny. Dozvíte se tak například to, že amarant je dobrým zdrojem selenu, dvouzrnka zinku, jáhly vitamínu B3 a mnoho dalšího.

Líbí se mi část věnována přípravě obilovin, kdy autorka zdůrazňuje důležitost předpřípravy například proplachováním, bobtnáním či pražením. Následně se naučíte obiloviny uvařit tak, aby nelepily, uvařit v rýžovaru či tlakovém hrnci (což můžu směle doporučit).
Samotná receptová část je rozčleněna do osmi kapitol - Snídaně a brunche, Výživné polévky, Studené a teplé saláty, Pestré restované pokrmy, Rozmanitá rizota a pilafy, Lákavé karbanátky a lehká jídla, Syté dušené a zapékané pokrmy a Sladkosti všeho druhu.

Jak už jsem v úvodu psala, tak zde najdete i masové pokrmy, vegetariánské i veganské. U hodně receptů jsou tipy na úpravy jídel a tak z často vegetariánských jídel uděláte veganské jen, když místo kravského mléka dáte, jak autorka radí kokosové mléko. Takovýchto úprav je v knize spousta.
Mým favoritem je kapitola věnovaná snídaním, které u nás doma už roky patří kaším z různých obilovin. Díky knize jsem poprvé vyzkoušela uvařit si na snídani dvouzrnku a byla to seznační volba! Doporučuji. Z méně známých je ještě skvělý kamut, který má krásně oříškovou chuť.
Zpět k dvouzrnce. Kaše z uvařené dvouzrnky, kterou jsem rozmixovala se slunečnicí a Oatgurtem jsem osladila sirupem a ozdobila blumami. No byla to lahůdka ;-).

Těším se, až pojedu na nákup do zdravé výživy a koupím si Teff a udělám si Lahodně okořeněnou miličkovou (teffovou) kaši s dýňovým pyré, skořicí, javorovým sirupem, mletým zázvorem a pekanovými ořechy. To zní báječně, nemyslíte? A zvlášť teď, když je sezona dýní v plném proudu (a na zahrádce to vypadá, že nás chtějí dýně sežrat, jak se rozrůstají :-D).

V ostatních kuchařkách většinou kapitolu Polévky přeskakuji, ale tady se mi trefila autorka do chuťových pohárků. Přesně tento typ polévek vařívám taky a proto jsou mi recepty velkou inspirací . Řepová polévka s pohankou, Letní hrášková polévka s mátou, avokádem a quinoou, Krémová hobová polévka s ječmenem či Ohnivá batátová polévka s freekehem a mnoho dalších zaručeně nezůstanou nevyzkoušené ;-).
I další kapitoly oplývají originálními chutěmi a pokud jste stejného smýšlení (a milujete obiloviny) jako já, tak vás knížka zajisté nadchne.

V knize jsem narazila i na několik chyb, které jsou způsobeny nejspíš tím, že kuchařku překládal někdo, kdo není zběhlý v používání těchto netradičních surovin. Nejvíce mi v hlavě utkvělo "maranta" místo amarantu, milička místo běžnějšího názvu teff, použití slova proso v momentě, kdy autorka myslí jáhly (Jáhly jsou oloupané proso, ale samotné proso se používá spíše jako krmivo pro zvířata, pro člověka je zbavováno tuhé slupky a snad se ani nedá běžně proso v potravinářské kvalitě zakoupit) a pak takové legrácky jako "příprava granulí", čímž je myšlena granola (oblíbené snídaňové zapékané mussli s ořechy a semínky). Ale chybovat je lidské a knize to na kráse neubere, jen je to škoda, protože pokud se někdo chce přiučit něčemu novému, tak pak může být zmatený, když bude stát v hypermarketu před regálem se zdravými potravinami a bude zoufale hledat proso :-).
Další negativum, že ne všechny recepty jsou doprovázené fotografií. Ale v tomto případě mi to až tak nevadí, kniha je jinak designově velice povedená.

Kuchařku mohu s klidným svědomím doporučit všem, kteří hledají inspirace, jak do jídelníčku pestřeji a zajímavěji včlenit tradiční i netradiční obiloviny.

Doufám, že se vám recenze líbila. Další kniha k recenzi bude celá celičká patřit jen výživným a rychlým snídaním. Těšte se :-).