pondělí 9. června 2014

Proč jsem začala zdravě jíst...

Rozhodla jsem se, že zveřejním i svůj příběh toho, co mě motivovalo začít jíst tak, jak teď jím... 

Moji pravidelní čtenáři zajisté ví, že jsem až do svých cca 19 ti let jedla zcela normálně (i když o změny jsem se pokoušela již od 15ti, ale o tom později), jak já říkám "klasicky česky" - knedlíky, maso několikrát denně, bílé pečivo, tuny sladkostí, ovoce a zeleninu méně, z luštěnin jsem znala jen hrách v podobě hrachové kaše, čočku v podobě čočky na kyselo a fazole v uzené polévce, každý týden moučník, každý den mléko či mléčný výrobek, uzeniny a tak dále...

Prostě většinu věcí bych již dnes nejedla, ale dřív mi na tom nepřišlo nic divného. A to že jsem bývala nemocná? A kdo ne? A že to bylo často? Ale vždyť všichni jsou často nemocní... 
Teď vím, že být nemocný není normální, jak se nám snaží média a společnost vsugerovat, ale rovněž vím, že není třeba se nemoci bát a hned se ji snažit za každou cenu zbavit či utlumit léky... ale k tomu všemu se dostaneme... :-)

Co si pamatuji, tak jsem od malička měla obrovské problémy s atopickým ekzémem. Ale obrovské. Pamatuji si na dny a týdny, kdy jsem měla nohy, ruce, obličej rudý a olezlý ekzémem. Pamatuji se na to, jak jsem si to tajně škrabala do krve. Pamatuji si, jak jsem byla malá a spávala jsem s rukama zabalenýma do bavlněných šátků, abych si ekzém v noci nerozškrabala. Pamatuji si, jak byl bráška ve třech měsících hospitalizován a byl skoro měsíc v nemocnici kvůli ekzému. Pamatuji si, jak potom mamku nepoznal. Pamatuji si, jak z toho mamka byla smutná. Rovněž si pamatuji, jak mamka měla (a pořád má) nepředstavitelně do masa a do hloubky rozpraskané ruce a pořád s tím má obrovské problémy a bolesti. 
A co hůř, pamatuji se, jak se mě na škole štítili a smáli se mi. Ano, děti dokážou být zlé. Nejvíce mi v hlavě uvízlo, jak se mi posmívala moje spolužačka (které rovněž měla atopický ekzém) že jsem zrůda, když mám olezlé ruce... 
Pamatuji se, jak jsem nemohla na slunko v létě, aby se mi ekzém nezhoršil... Musela jsem nosit jen bavlněné oblečení. 
A taky si pamatuji ty dlouhé dny, které jsem trávila po doktorech, vždy když se mi ekzém zhoršil... Řešení a cesta ke zdraví vlastně podle nich neexistovala. Učili mě, jak potlačit ekzém, jak ztlumit svědění, jak s ním žít. Ale neučili mě, jak ho nemít vůbec. Vždyť je to přeci dědičné a budou ho mít i moje děti... 
Tak jsem žila v kolotoči antibiotik, kortikoidů, mastí proti svědění, mastí na suchou pokožku, olejů do koupele a tak dále a tak dále. Když bylo opravdu nejhůř, tak mi doktorka zakázala čokoládu a jahody. To však bylo jediné výživové doporučení za 19 let. A já vesele baštila čokoládu dál.

Do toho jsem byla často nemocná. Angína 2x do roka, sem tam chřipka, nic vážného, teda kromě gastritidy žaludku se kterým jsem měla problémy od 12ti let... a pořád mě chtěli akorát posílat na kolonoskopii a na chirurgické zákroky... nevím, jak se mi to povedlo, ale všemu jsem se vyhnula a nikdo do mě neřezal a žiju :-). A jsem za to ráda... 

Změna přišla v momentě, kdy jsem se odstěhovala od rodičů. Postupně jsem začala víc a víc naslouchat svému tělu a začala jsem vyřazovat z jídelníčku věci, po kterých jsem se necítila dobře…
První změna byla, když jsem nahradila bílý cukr za třtinový, bílou mouku za celozrnnou a omezovala jsem konzumaci masa a mléčných výrobků.
Bylo to postupné omezování konzumace nezdravého a zařazování a testování zdravějších potravin. A v tu chvíli mě to začalo bavit. Strašně ráda jsem ochutnávala a poznávala nové chutě – tofu, tempeh, jednozrnka, kamut, dvojzrnka, grunkern, mungo, zeleninové pomazánky, kváskové pečivo, rýžové mléko, ovesné, mandlové, kombu, nori, dulse, miso, shoyu, pickles,… spousta pro mě neznámých surovin, které mě většinou nadchly svou chutí. A tak jsem skoro přestala solit… a následně i sladit. Najednou jsem již nepotřebovala přebíjet tu stále stejnou chuť množstvím soli a cukru, ale chtěla jsem vědět, jak ta které potravina opravdu chutná.
Asi před třemi lety mi došlo, jak je klasická, normální kuchyně monotónní a nudná, jak všechny omáčky chutnají podobně, jak se vše ochucuje podobně a jí pořád dokola to samé (vycházím z toho jak jsme jedli v dětství a jak jí moji příbuzní atd. vím, že mnozí jí jinak). A jak je ta zdravější forma zábavnější, plná vitamínů a chutnější.

V dnešní době nejím maso. Nejím ho již 2 roky. A jsem na sebe pyšná. Nejím je z etických důvodů a dnes už by pro mě bylo stejné dát si hovězí jako dát si psí či lidské maso.
Mléčné výrobky jím sporadicky. Dřív jsem je jedla opravdu hodně a moc. Ideálně 3x denně (máslo, sýry, mléko, tvaroh,…). Dnes si dám maximálně tak sýr nebo máslo (to spíš proto, že jsem ještě nenašla žádný tuk, který bych si občas mohla natřít na chleba a nebyl v něm obsažen palmový tuk). Tvaroh, smetanu, mléko jsem neměla už ani nepamatuji. A občas si dám domácí vejce. Ale povětšinou se stravuji vegansky.
Cukr nejím vůbec. Snažím se užívat si naplno sladkou chuť ovoce a když už jednou za čas dělám nějakou klasickou buchtu, tak použiji rapaduru nebo nějaký sirup. Mezi mými nejoblíbenějšími je javorový, datlový či rýžový.
Bílou mouku sním maximálně tak v podobě buchty u známých na návštěvě. Doma ji nemám již několik let. Ale zato u mě najdete žitnou celozrnnou, kamutovou, mouku z jednozrnky, pohankovou mouku, jáhlovou, amarantovou, žaludovou a spoustu dalších.
Vyhýbám se i dalším věcem. Snažím se jíst lokálně a to co je právě v sezoně. Proto si nekupuji v zimě jahody apod. A taky nejsem zastáncem pravidelné konzumace tropických plodů, které k nám cestují přes půlku světa…
Na ekzém se mi osvědčilo nejíst cukr, nejíst mléčné výrobky a nejíst kakao, kokos, citrusy a banány.

A jak na tom s ekzémem jsem teď? Dva roky jsem úplně a zcela bez ekzému. Ruce mám jak batole a naprosto si užívám ten pocit nemuset si schovávat ruce, aby to někomu nepřišlo odporné. A to prý léčit nelze…
A co třeba taková antibiotika? Jsem 5 let bez antibiotik a k doktorům chodím jen na preventivní prohlídky. Když mám občas nachlazení nebo se necítím dobře, tak to prostě beru tak, že mi tělo říká, že něco dělám špatně. Kdy nejčastěji onemocníte? Když jste ve stresu, ve shonu, nebo nejste spokojeni, špatně jíte? Tělo vám dá jen upozornění – buď v klidu, zpomal, jez správně… A je jen na vás, zda půjdete k doktorovi pro antibiotika a půjdete si to odsedět do práce, protože když máte léky, je vám přeci líp anebo si vezmete dva dny volna, zabalíte se do deky, uděláte si čaj, vezmete si oblíbenou knihu a krásně se vypotíte… A nebojte, ani když máte 39°C není potřeba do sebe cpát paraleny na sražení horečky… Jen dejte tělu šanci si s tím poradit… Mně osobně pomohl spánek, nic nejíst, jen hodně pít bylinkové čaje. Udělala jsem si umeshokuzu na posilnění organismu a skoro dva dny jsem prospala… horečka odešla, spustila se rýma a zas to bude dobré… jen jsem prostě dala tělu šanci si odpočinout.


A co vy, jaký je Váš příběh? Proč jste začali jíst zdravě? Co vás k tomu vedlo? 

10 komentářů:

  1. Leni, chtěla bych toho tolik a tolik napsat, v každé druhé větě jako bych se viděla/slyšela :-) Ale než bych vypsala všechny své dojmy... zaspamovala bych ti tady celý blog :D
    Tak jen jedním slovem (no více slovy..): úžasné, obdiv, motivace pro snad více lidí,,můj samotný příběh je také na vydání románu, ale jak už jsem psala leccos (dost) máme společného.
    Dnes už na své období, kdy jsem jedla "normálně česky" (ironie:)) vzpomínám "ráda", protože vím, že se k tomu nikdy nevrátím :)
    Opravdu krásný příběh, přeji spoustu zdravíčka a krásných dní a doufám, že si minimálně jeden čtenář z tohoto něco odnese (a změní)! :-*

    OdpovědětVymazat
  2. Teda. Článek jsem přečetla celý. A jsem překvapená tvým příběhem. Mile. Trochu chápu ten posměch dětí - já mám na ruce velké mateřské znaménko, je to velký hnědý flek, ale příští pátek jdu konečně na vyříznutí - od mala, kdy se mi děti smály, se za něj stydím - raději budu mít jizvu přes půl ruky, než to znaménko. O to víc jsi mě potěšila tím, že ekzém už ustoupil a že máš ruce bez známky ekzému - moc gratuluji, protože věřím, že to musí být úžasný pocit a doufám, že ho zažiji i já, a to neschovávat si znaménko na ruce netopýřími topy, svetry a košilemi:-) Cesta ke zdravé stravě je dost zajímavá, z tvé situace, a taky si říkám, že by mě donutilo přestat používat pšeničnou mouku, krystalový cukr atd. jedině bydlení bez rodičů... ale zatím ta situace nenastala, snad někdy. A je to hrozné odolávání, když vlezeš do špajzu a tam tolik nezdravých jídel, které rodiče jedí - děs, ale snažím se, no. S těmi prášky jsem na tom se stejným názorem, než abych do sebe cpala antibiotika a tunu prášků, raději to vyležím a piji hodně čaje. Když už je nejhůř, vezmu si ten paralen, ale to se dlouho nestalo. Jo, nebo černé uhlí na s..., protože na to mi nic jiného vážně nezabere :D Jinak maso já jím jen kuřecí, hnusí se mi hovězí, vepřové, párky, klobásy... všechno ostatní. Sním jen kuřecí prsa a to jen, když si je upravím podle sebe. Držím palce ve tvém snažení a životním stylu, měla jsi k němu hezkou cestu a věřím, že když předáš své zkušenosti i svým dětem, jednou, budou v životě taky úspěšné, spokojené a bez ekzému :-):-):-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kureci se ti nehnusi? Tak se koukni na todle video, treba bude. ;) https://www.youtube.com/watch?v=32IDVdgmzKA To stejny mleko a vajicka. Jen prumyslova lobby, ktera vetsinu lidi driv zabije. Podivej se do Asie, kde vetsina lidi civilizacni choroby jako je rakovina nezna. ;)

      Vymazat
  3. Gratuluju k úspěšnému zbavení se ekzému a nalezení zdraví :)
    Ve většina svého článku jako bys mi mluvila z duše. Před lety jsem nechápala, že není přirozený stav člověka neustále ležet v horečkách s antibiotiky, protože jsem od dětství nic jiného nezažila. Neustálé záněty dutin, po velmi silné léčbě se potom tělo vzbouřilo úplně a shazovalo vlasy, problémy s kůží... jelikož jsem se už za tu dobu něco naučila, snažila jsem se doktorům vysvětlit, že by to mohla být alergie nebo reakce na stravu, chodila jsem od jednoho k druhému, ale absolutně ignorovali, že by to mohlo mít s jídlem nějaké souvilosti.
    Momentálně jsem na zdravé, převážně raw stravě. Několik let bez antibiotik, bez těch hrozných problémů, ale patrně budu ještě hodně dlouho léčit zažívání, které mi v nemocnici zhuntovali. Rozhodně už se ale neléčím léky, nýbrž pěkně bylinkami, jak také zmiňuješ :)

    Tvůj příběh jsem četla moc ráda, je velmi inspirativní a proto děkuju, že ses o něj veřejně podělila :)

    OdpovědětVymazat
  4. Vždycky mám radost, když vidím, jak se někomu uleví pouhou změnou stravy... Dělá to hodně... Gratuluju a jen tak dál !
    Jen mě zaráží, že ti dělá kokos špatně, ten se při ekzémech přímo doporučuje :o (jak vnitřně tak jako mazání) Kokos obsahuje kyselinu kaprylovou, která je dobrá na kvasinky a množení různých mikroorganismů, právě je nejideálnějším ze všech olejů pro atopiky... Co tedy čtu na zahraničních stránkách... Ale zkušenosti s tím nemám, ekzémem naštěstí netrpím ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle znám moc dobře, je mi 26 a ekzém jsem neměla pouhé 2 roky při začátku vegan stravování...Začala jsem se tak stravovat kvůli etice, ovšem mělo to tyhle výhody. Celou dobu mě cpali kortikoidy, 25 let v kuse...Jenže se mi kůže začala horšit díky stresu ve škole a hlavně brigádničení v prašném prostředí a nezbavila jsem se ho bohužel doteď :( Před rokem jsem si ale řekla dost, končím s kortikoidy a zkusím homeopatii. Z počátku to bylo šílené, obrovské zhoršení (ale to u homeopatie bývá téměř vždy), za ten rok se mi ale, jak to tak vypadá, už vyléčil obličej a trochu se kůže zlepšila, i když zatím ne nějak extra. Mám ho sice jinak až na pár částí všude, ale věřím, že za čas to bude dobré...Ani nebudu říkat, kolik slz mě tahle nemoc stála a pořád stojí. Naštěstí mám super homeopata a doufám, že jednou bude lépe...Mě naštěstí nikdo neurážel kvůli tomu, je to hodně kruté a nevím, co by to s moji psychikou udělalo. Jinak jím vegansky, bílou mouku jsem skoro vyřadila, cukr též (užívám třtinový, nebo rapaduru atp.), ale občas si nějakou tu sladkost, nebo něco z bílé mouky koupím, ale už ne tak často jako dříve...

    OdpovědětVymazat
  6. Velmi si cením, že jste se zde odhodlala zveřejnit svůj příběh, pomůžete takto dalším lidem, kteří atopický ekzém mají. Je úžasné, jak jste nad touto nepříjemnou nemocí sama nakonec zvítězila.

    Když si čtu Váš příběh, tak mi nejvíce smutné přijde to, že Vám žádný lékař, známý ani nikdo jiný za celou dobu neřekl, že problém může být v jídle. Moje známá má miminko s atopickým ekzémem a protože atopický ekzém může být v mnoha případech právě alergickou reakcí na určité potraviny, tak hned řešili zásadní úpravy jídelníčku a vylučovali různé typy potravin, ze kterých by miminko mohlo tu alergii z mléka od matky mít. U nich to zatím ale bohužel vypadá, že potravinami to nebude a nejspíš půjde o jiné alergeny (prach, roztoči, pyl či jiné). U Vás to je nejspíš právě alergická reakce organismu na některou potravinu, kterou jste vyloučila (maso, mléč. výrobky, bílá mouka či cukr či kakao...).

    V rodině máme taky slečnu s atopickým ekzémem a té taky zabrala změna jídelníčku (ale jiným směrem, než u Vás, ona na to jde přes maso, kvalitní mléko, máslo, lokální a bio potraviny a taky ale eliminaci bílé mouky a cukru), taky s největší pravděpodobností prostě jen vyloučila nějakou tu potravinu, co to způsobovala. Ale musela změnit několik lékařů a podstoupit různá vyšetření, než se k tomu dopracovala.

    Přeji Vám co nejvíce zdraví a elán na psaní receptů pro další čtenáře a čtenářky, kteří potřebují pomoct se svým zdravím, ale neví jak a co zkoušet.

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné inspirující stránky, super recepty, dávám srdíčko :-) Také jsem se zbavila atop. ekzému samoléčbou, od té doby nevěřím lékařům. Ale maso sem tam jíst potřebuji, vysloveně cítím, jak dobře mi dělají játra (jsem mírně anemická), kuře a ryby. I tak mi zmizelo hodně zdravot. problémů. Myslím, že každý si musí najít "svou cestu stravování" - po pročištění apod. tělo samo pozná, co mu vyhovuje. Úplně bych se masa vzdát nemohla - vždy, když jsem to zkoušela jsem byla velice slabá a hubla jsem, necítila jsem se fit.

    Kromě toho jsem objevila tyto stránky: http://www.vegnet.cz/blogs/entry/Veganstv%C3%AD-pro-a-proti a zaujaly mne hlavně tyhle myšlenky: "Vědecké poznatky jakož i tradiční poznání našich předků však říká něco jiného - produkty zvířat jsou z dlouhodobého hlediska pro lidské zdraví nezbytnými. Studie stravovacích návyků přírodních kultur ukazují, že úplné veganství se v žádné z nich prakticky nevyskytuje. Veganství nemůže být udržitelné po několik generací, protože každá následující generace veganů se stává slabší a méně plodnou. Vegani často obviňují živočišné produkty z toho, že způsobují srdeční onemocnění a rakovinu. Když statistik Russell Smith analyzoval všechny studie o vegetariánství zjistil, že vegetariáni mají pouze o málo nižší míru úmrtnosti v důsledku srdečních příhod, ale v mnoha jiných příčinách je jejich úmrtnost vyšší než mezi ne- vegetariány. Živočišné potraviny, které dokáží lidem zajistit dobré zdraví pocházejí od zvířat, které se mohou volně pást na pastvinách." Na bio farmách se k zvířatům chovají hezky - což odbourává i etické hledisko. Každý má asi jiné dispozice a jiný organismus, mě je prostě úplně bez masa zle - hubnutí, anemie, slabost... a žádné meruňky apod. mi v tomto ohledu nepomůžou, dokud si nedám játra :-)

    Na druhou stranu se mi líbí přínos vegetariánství a hlavně vitariánství, když si chci dát krátkodobou očistnou a detox. kůru využívám RAW recepty a jsem pak taková svěží a chutná mi to. Určitě vyzkouším Vaše kuličky :-) A za sebe moc děkuji za recept na pohankovou pomazánku, je skvělá!

    OdpovědětVymazat
  8. ekzem jsem vzdycky mela naprosto sileny, taky jsem chodila spavat s rukavicema a nebo s rukavama prilepenyma naplasti k zapesti, abych si je nemohla vyhrnovat (coz nemelo zadny efekt a mela jsem ruce jen spalene od dreni rukavem :D) jsem alergicka na kazdou druhou vec, krom jidla. podle panu doktoru. kdyz jsem loni zacala mit zazivaci problemy, poslali me na sono, dostavala jsem leky a nikdo me neposlouchal, ze mam pocit, ze problem bude ve strave. na vlastni pest jsem se vydala k alergologovi a helemese, intolerance laktozy. v te dobe uz jsem se snazila stravovat vegetariansky a tak me vyskrtnuti mlecnych vyrobku jen donutilo postupne prejit na pokud mozno veganskou stravu. konecne nemam vsude na obliceji supiny, ruce nemam rude, flekate a rozpraskane a je mi tisickrat lip! :)
    plus, presne vim, jaky je to pocit, kdyz se vam deti za to posmivaji. nikdo se mnou ve skolce ani nechtel byt ve dvojici. fakt umi bytdecka patricne zly :D

    OdpovědětVymazat
  9. Tak si rikam jestli ten tvuj ekzem se nevylecil tim ze ses prestehovala od rodicu. Nebydleli nahodou ve starsim domku kde je mnoho plisni a prachu? Mam ten stejny problem a podeziram prostredi ve kterem bydlim protoze muj ekzem zacal az kdyz jsem se prestehoval do starsiho domku.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář. Pokouším se odpovídat na všechny, jen mi to někdy trvá, tak případně poprosím o shovívavost. :-) Krásný den