Seznámení s makrobiotikou

Makrobiotická strava je mi v mnohém velmi sympatická. Myslím si, že správně zvládnutá skladba makrobiotického talíře zajistí zdraví těla a harmonii duše.

S makrobiotickým stravováním vás budu seznamovat postupně. Je toho tolik, že by se to nevešlo ani do stovky článků.
Zdroj: zederach.blogspot.com


Začneme tedy tím, co to makrobiotika je a skladbou správného makrobiotického talíře.
Makrobiotika je výživový směr, který se snaží vycházet z opravdových potřeb těla. Makrobiotika se snaží v těle nastolit vyváženost na základě konzumace sezonních, lokálních a neupravovaných potravin a jejich správnou kombinací dosáhnout rovnováhy kyselin a zásad v našem těle.
Makrobiotická strava se vyznačuje vysokým podílem vlákniny, nízkym obsahem nasycených tuků , vysokým obsahem polysacharidů, vitamínů a minerálů. Suroviny vyskytující se v makrobiotické stravě mají nízký glykemický index a při správné makrobiotické konzumaci dostává tělo vyážené množství sodíku a draslíku.
Na makrobiotice se mi líbí, že se zabývá kvalitou potravin do hloubky, přisuzuje správné volbě potravin mnohem větší význam,  než jaký jim je v dnešní společnosti přisuzován. Toť k základům MB pro dnešek vše.
Každý makrobiotický talíř by měl správně obsahovat:
  • 40% obiloviny
  • 20% luštěniny
  • 30% zelenina
  • 10% kvašená zelenina
Nyní od většiny lidí, které znám přichází otázka, jak může člověk přežít na obilí a hrachu a zelenině? Napíšu Vám tedy vlastní názor na makrobiotickou stravu, tak jak jsem ji vnímala já.
Zezačátku pro mě makrobioticky byli blázni co opravdu jí jen semínka, zeleninu a luštěniny. Nechápala jsem, jak někdo může existovat bez bílého pečiva, masa, uzenin, cukru a dalšího... Ale člověk míní a život mění. Později s postupným ozdravováním jídelníčku mi byla makrobiotika čím dál víc symatičtější a nyní je pro mě tou dokonalou formou stravování, která může vést k uzdravení těla a povzbuzení duše.
Pro začátek. Přechod na makrobiotickou stravu pro mě byl šok. Jednoduché chutě, naprosto obrovské množství potravin, které jsem předtím neznala (gomasio, quiona, špaldové kernoto, mořské řasy,  pickles, Shoyu, Bancha, miso, umeboshi, Tamari, tahini a spoustu dalšího), náročnost na přípravu (alespoň ze začátku, než si najdete svůj systém), vaření, přemýšlení nad jídelníčkem.
Bylo to náročné a pořád se učím a učit asi vždy budu.
Ale říkala jsem si, že za zkoušku nic nedám... Říkám Vám upřímně, že najet přímo na makrobiotiku asi nejde... Chce to mít nějakou přechodnou fázi, ve které se člověk postupně učí vařit nová jídla, ochutnává nové potraviny a učí se poslouchat své tělo.
Moje přechodná fáze trvá už rok, nemám zatím tak silnou vůli a zatím jsem se nedokázala plně vzdát mléčných výrobků, i když sama na sobě pozoruji, jak moc mi kolikrát škodí (atopický ekzém). Mléko jsem opustila úplně, stejně tak jogurty, ale sýry a občas tvaroh zatím nemám sílu dát pryč (miluji sýry). Ale po roce si již dokáži připravit plnohodnotný makrobiotický talíř, po jehož konzumaci se cítím sytá, zdravější a lepší (lepší, že jsem to dokázala a že jsem na dobré cestě).
Mimo vaření je makrobiotika taky hodně o čtení a komunikaci s lidmi podobného životního stylu. Je dobré vědět, že v tom člověk není sám.
Věřím tomu, že makrobiotika (ať už jako krátkodobá "dieta" či dlouhodobý životní styl) umí léčit a dělat zázraky. Však vyzkoušejte to sami, vždy se člověk může vrátit k tomu svému starému životu, ale proč se nepokusit to změnit a žít a cítit se lépe.

Nyní se vraťme k makrobiotickému talíři. Jednotlivé části si podrobněji rozebereme v dalších článcích, nyní spíše jen obecněji.
Snídaně makrobiotiků jsou netypické. Pro mě to byl největší šok. Byla jsem zvyklá snídat cornflaky, chleba s máslem a sýrem, jogurty apod. ale v makrobiotice ne nejčastěji snídá miso polévka nebo obilná kaše s napařenou zeleninou a s pickles. (často bez bílkoviny)
Oběd a večeře by měly vždy obsahovat obilovinu (rýže, ječmen, oves, špalda, žito,jáhly, kroupy ...), bílkovinu (sója, fazole, hrách, tempeh, tofu, cizrna, čočka, seitan, robi, azuki,...), zeleninu (dáváme přednost sezónní a lokální) a pickles (kvašená zelenina).
Tento základní balíček se dochucuje různými ochucovadly, mezi nejznámější patří mořské řasy, semínka, miso, šoju, umeocet, nattó, umeboši, mořská sůl, zázvor, česnek, citron, gomasio, oleje, tahini, a další.

Tento článek berte opravdu jen za malý okraj toho, co se o makrobiotice dozvíte. Spíše jsem jej napsala ze svého pohledu na makrobiotiku a pro úplné začátečníky. A taky proto, abyste věděli proč moje makrobiotické talíře (které budu přidávat) jsou složeny z toho či onoho druhu potraviny.

Komentáře

  1. To mě hodně zaujmulo. Super, už se moc těším na další články ohledně makrobiotické stravy. :) S mlékem to mám stejně, ale mně vadí čistě mléko, u různých kysaných výrobků atd. jsem nic nezpozorovala. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tímhle článku ses mi trefila do not! O makrobiotice už uvažuji dlouho, řekla bych, že jsem také v takové přechodné fázi, ale nevím jestli jí někdy dotáhnu. Jsou věci kterých se vzdávat moc nechci - jako sladké snídaňové kaše. Mléčné výrobky jsem jeden čas úplně vyřadila, ale pak přišla anémie, málo b12 a doporučení jíst hovězí. Pro skoro veganku celkem šok, takže jsem začala jíst alespoň nějaké mléčné výrobky, ale výhradně v bio kvalitě (tvaroh, bílý jogurt a čerstvé sýry jako cottage), obcǎs zařadím kozí nebo ovčí výrobky. A maso jsem jedla jen bílý, ale za poslední měsíc jsem neměla maso skoro žádné aniž bych se o to snažila. Vůbec sem si to neuvědomila, ale když jsem vzpomínala kdy jsem naposled jedla maso, tak jsem si uvědomila, že kromě nějaké kvalitní šunky jsem maso skoro měsíc neměla a vůbec mi to nechybi :-) Uvidíme třeba se k té makrobiotické dokonalosti dopracuju, nechávám tomu volný průběh a moc se těším na další článek :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Když jsem loni narazila na stránky Jíme jinak, hrozně mě to zaujalo a zdá se mi to dost podobné makrobiotice ( i když nevím, jestli to tam autorky přímo někde neuvádí, že se vlastě jedná o makrob. ). Taky v knihách Hanky Zemanové je spousta podobně laděných jídel. Moc ráda se tím inspiruji, ale vzhledem k tomu, že si většinou tyhle (podle mé rodiny) blbosti jako je miso, soyu apod. kupuji sama, nemám kolikrát ty správné věci, abych jídlo dotáhla do konce, ale postupně pořizuji...:-)Sice si nemyslím, že někdy budu striktní makrobiotik, ale rozhodně to tělu udělá dobře i když taková občasná jídla jen zpestří jídelníček.

    OdpovědětVymazat
  4. Také se o mb snažím už asi rok a půl. Občas zhřeším, ale je čím dál snažší se vrátit zpět, protože normální strava mi nedělá už moc dobře. Občas potřebuji mít brambory a jednou za čas tvrdý sýr. Musím říct, že za tu dobu se mi rapidně změnila lednice i spíž. Například bez umeoctu už bych nedokázala snad ani navařit, takže ho mám v zásobě i u rodičů. A samozřejmě shoyu. Dobré je, že i rodina si postupně zvyká na nová jídla a v poslední době poslouchám - jo to bylo dobré ...
    Na mb mi vyhovuje ta pestrost talíře. Spousta malých kupek skvělého jídla a každé jiné chuti. Když už jdeme někam na oběd mám velký problém si vybrat. Schází mi ta variabilita a spousta zeleniny.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. Pokouším se odpovídat na všechny, jen mi to někdy trvá, tak případně poprosím o shovívavost. :-) Krásný den

Oblíbené příspěvky