(NE)Zdraví díky masu...
Vzhledem k tematice a zaměření mého blogu jsem se rozhodla, že sem budu psát nejen recepty, příběhy o různých potravinách, upozornění na různé jedy v potravě a tak, ale zároveň jej pojmu i jako svůj občasný kecálníček, ve kterém se hodlám vyjadřovat k různým zajímavým tématům, které mě nenechávají chladnou.
První z nich se týká věčného boje mezi masožravci a lidmi, kteří maso nejí vůbec, nebo jen velmi minimálně.
Nebude to článek o vegetariánství ani jiném výživovém směru, jen takové zamyšlení.
Pro začátek to, jak to mám s masem já.
... Od malička jsem měla maso na talíři skoro každý den. Stejně tak i mléčné výrobky, bílé pečivo, nadbytek soli,... ale o tom zas někdy příště. Někdy i vícekrát denně. Dnů, kdy bych neměla maso, uzeninu, paštiku či jiný masný polotovar, bylo pramálo. Nikdy mi nepřišlo divné, že by maso mohlo mít vliv na zdraví. Vždyť přeci na libovém masu, šunce, debrecínce, kuřecí paštice a mnoho dalším nemůže být nic špatného. Zabijačka, zabijačkové speciality, domácí kuřata, králíci, slepice, ovce, sem tam i nějaká zvěřina, koza, či jiný druh masa, to bylo pořád dokola. Mamčin pohled na bohatství a zdraví člověka víceméně spočívalo v tom, jak má plný mrazák, kolik zavařila kompotů, zamrazila ovoce, udělala okurek,...
Můj první zlom, první zamyšlení nad tím co jím přišlo zhruba v 15ti letech, kdy jsem se poprvé setkala s komplexem tloušťky (nikdy jsem nebyla tlustá, jen prostě normální) a začala jsem hubnout. Vypustila jsem ze svého jídelníčku veškeré tučná masa a jedla víceméně denně kuřecí, tuňáky v konzervě, uzené makrely, sardinky a šunky. No vzhledem k předchozímu stravování mi tento styl přišel jako něco extra zdravého, něco takového, že nic zdravějšího ani být nemůže.
Pak jsem poznala svého přítele, bylo mi 16, a přítelova mamka žila zdravou výživou. Věci, které jsem nacházela u nich v ledničce pro mě byly tajemstvím. Tofu, tempeh, sojové pomazánky, cizrna, ... a hlavně žádné uzeniny, žádný masem narvaný mražák.
První rok jsem si upřímně myslela, že takto můžou jíst jen blázni. No a teď? Teď jsem bláznem taky...
Jak tedy nyní jím. Jím všechno, ničemu se záměrně nevyhýbám, ale... z 90% jím zdravě - lušteniny, obiloviny, zelenina, ovoce, ryby, kváskové pečivo, sojové výrobky (tofu, tempeh) a různé další pochutiny ze zdravých výživ a výjimečně si maso. Z 10% zdravě nejím - tam řadím právě to maso, sem tam si uvařím klasické jídlo, sem tam zhřeším něčím sladkým, dám si nějaký mléčný výrobek, sýr atd:.
Včera jsme např. měli k večeři naloženou vepřovou krkovičku. Zjistili jsme, že ji máme v mrazáku už půl roku a že by bylo na čase ji spotřebovat. Jídlo bylo výborné, masíčko, k tomu zeleninka. Mňam.
Když jsem přemýšlela, kdy naposledy jsem měla maso - jakože fakt maso jako hlavní součást jídla, zjistila jsem, že to bylo víc jak před měsícem.
Když to řeknu před někým ze svých známých, tak slýchám dotazy typu: "Proč, nejíš maso?", "Ty jsi nemocná, ty nemůžeš jíst maso?" nebo ještě na adresu mého přítele (který rád se mnou jí zdravě) "Chudák přítel, takhle ho týrát!"
Moje spotřeba masa tak klesla z "každodenně" na 1 - 2x měsíčně. To je slušné, ne?
A jak se cítím?Cítím se lépe než kdy jindy. Žádné nadýmání, bolesti žaludku, každodenní pocit těžkosti po každém jídle,...
Ale dost o mě... To by vydalo na hodně řádků, než bych se vypsala ze všech svých změn ;-).
Abych se dostala k jádru pudla :oD.
Všichni ti, kteří jí "normálně" (maso v hojném počtu, uzeniny, dochucovadla, glutamát, mléčné výrobky ve velkém, bílý cukr, bílou mouku a další) mají nějaké zdravotní problémy - ať už to znamená jen pocit těžkosti nebo jiné zdravotní problémy (vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, lupénka, ekzémy, neustálé angíny, chřipky, dna, růže, ...) a nikdo z nich nepřipustí, že by za jejich zdravotní stav mohl jejich nezdravý životní styl.
A já? Od té doby co jím zdravěji (zdravě jakože hodně zdravě jím tak půl roku, zdravěji jím 4 roky) jsem brala antibiotika jen 1x a to jen proto, že jsem měla silný zánět průdušek a po 14ti dnech kašle, který mi trhal plíce a doktorka měla strach že by to mohlo vyústit v zápal plic. Nemám problémy se zažíváním, zmizely moje problémy se zánětlivostí žaludku, cítím se psychicky i fyzicky dobře... A to lidičky NEJÍM často maso. ALE POZOR JÁ jsem ta divná, protože NEMÁM každý den maso (a mléčné výrobky a nejím bílou mouku, cukr,....)
Jaké máte vy zkušenosti s okolím a přijetím Vašeho životního stylu? Máte podobný názor jako já, nebo si myslíte něco jiného?
Mě jen prostě zas pobavilo, když jsem se bavila s jedním známým, který je v celkem mladém věku v invalidním důchodu (má dnu, růži, nemůže skoro chodit, má nadváhu,...), ale bude mi tvrdit, že zdravotní stav je neovlivnitelný a že je to osud. To tvrdí člověk, který nejí zeleninu, ovoce, jeho hlavní stravou bylo každodenně a ve velkém množství maso, maso, maso a alkohol. A tradiční česká kuchyně. Ale svůj zdravotní styl ovlivnit nemohl!
Taky Vám to přijde komické?
První z nich se týká věčného boje mezi masožravci a lidmi, kteří maso nejí vůbec, nebo jen velmi minimálně.
Nebude to článek o vegetariánství ani jiném výživovém směru, jen takové zamyšlení.
Zdroj: www.ctk.com
Pro začátek to, jak to mám s masem já.
... Od malička jsem měla maso na talíři skoro každý den. Stejně tak i mléčné výrobky, bílé pečivo, nadbytek soli,... ale o tom zas někdy příště. Někdy i vícekrát denně. Dnů, kdy bych neměla maso, uzeninu, paštiku či jiný masný polotovar, bylo pramálo. Nikdy mi nepřišlo divné, že by maso mohlo mít vliv na zdraví. Vždyť přeci na libovém masu, šunce, debrecínce, kuřecí paštice a mnoho dalším nemůže být nic špatného. Zabijačka, zabijačkové speciality, domácí kuřata, králíci, slepice, ovce, sem tam i nějaká zvěřina, koza, či jiný druh masa, to bylo pořád dokola. Mamčin pohled na bohatství a zdraví člověka víceméně spočívalo v tom, jak má plný mrazák, kolik zavařila kompotů, zamrazila ovoce, udělala okurek,...
Můj první zlom, první zamyšlení nad tím co jím přišlo zhruba v 15ti letech, kdy jsem se poprvé setkala s komplexem tloušťky (nikdy jsem nebyla tlustá, jen prostě normální) a začala jsem hubnout. Vypustila jsem ze svého jídelníčku veškeré tučná masa a jedla víceméně denně kuřecí, tuňáky v konzervě, uzené makrely, sardinky a šunky. No vzhledem k předchozímu stravování mi tento styl přišel jako něco extra zdravého, něco takového, že nic zdravějšího ani být nemůže.
Pak jsem poznala svého přítele, bylo mi 16, a přítelova mamka žila zdravou výživou. Věci, které jsem nacházela u nich v ledničce pro mě byly tajemstvím. Tofu, tempeh, sojové pomazánky, cizrna, ... a hlavně žádné uzeniny, žádný masem narvaný mražák.
První rok jsem si upřímně myslela, že takto můžou jíst jen blázni. No a teď? Teď jsem bláznem taky...
Jak tedy nyní jím. Jím všechno, ničemu se záměrně nevyhýbám, ale... z 90% jím zdravě - lušteniny, obiloviny, zelenina, ovoce, ryby, kváskové pečivo, sojové výrobky (tofu, tempeh) a různé další pochutiny ze zdravých výživ a výjimečně si maso. Z 10% zdravě nejím - tam řadím právě to maso, sem tam si uvařím klasické jídlo, sem tam zhřeším něčím sladkým, dám si nějaký mléčný výrobek, sýr atd:.
Včera jsme např. měli k večeři naloženou vepřovou krkovičku. Zjistili jsme, že ji máme v mrazáku už půl roku a že by bylo na čase ji spotřebovat. Jídlo bylo výborné, masíčko, k tomu zeleninka. Mňam.
Když jsem přemýšlela, kdy naposledy jsem měla maso - jakože fakt maso jako hlavní součást jídla, zjistila jsem, že to bylo víc jak před měsícem.
Když to řeknu před někým ze svých známých, tak slýchám dotazy typu: "Proč, nejíš maso?", "Ty jsi nemocná, ty nemůžeš jíst maso?" nebo ještě na adresu mého přítele (který rád se mnou jí zdravě) "Chudák přítel, takhle ho týrát!"
Moje spotřeba masa tak klesla z "každodenně" na 1 - 2x měsíčně. To je slušné, ne?
A jak se cítím?Cítím se lépe než kdy jindy. Žádné nadýmání, bolesti žaludku, každodenní pocit těžkosti po každém jídle,...
Ale dost o mě... To by vydalo na hodně řádků, než bych se vypsala ze všech svých změn ;-).
Abych se dostala k jádru pudla :oD.
Všichni ti, kteří jí "normálně" (maso v hojném počtu, uzeniny, dochucovadla, glutamát, mléčné výrobky ve velkém, bílý cukr, bílou mouku a další) mají nějaké zdravotní problémy - ať už to znamená jen pocit těžkosti nebo jiné zdravotní problémy (vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, lupénka, ekzémy, neustálé angíny, chřipky, dna, růže, ...) a nikdo z nich nepřipustí, že by za jejich zdravotní stav mohl jejich nezdravý životní styl.
Zdroj: jogamagazin.cz
A já? Od té doby co jím zdravěji (zdravě jakože hodně zdravě jím tak půl roku, zdravěji jím 4 roky) jsem brala antibiotika jen 1x a to jen proto, že jsem měla silný zánět průdušek a po 14ti dnech kašle, který mi trhal plíce a doktorka měla strach že by to mohlo vyústit v zápal plic. Nemám problémy se zažíváním, zmizely moje problémy se zánětlivostí žaludku, cítím se psychicky i fyzicky dobře... A to lidičky NEJÍM často maso. ALE POZOR JÁ jsem ta divná, protože NEMÁM každý den maso (a mléčné výrobky a nejím bílou mouku, cukr,....)
Jaké máte vy zkušenosti s okolím a přijetím Vašeho životního stylu? Máte podobný názor jako já, nebo si myslíte něco jiného?
Mě jen prostě zas pobavilo, když jsem se bavila s jedním známým, který je v celkem mladém věku v invalidním důchodu (má dnu, růži, nemůže skoro chodit, má nadváhu,...), ale bude mi tvrdit, že zdravotní stav je neovlivnitelný a že je to osud. To tvrdí člověk, který nejí zeleninu, ovoce, jeho hlavní stravou bylo každodenně a ve velkém množství maso, maso, maso a alkohol. A tradiční česká kuchyně. Ale svůj zdravotní styl ovlivnit nemohl!
Taky Vám to přijde komické?
Mě kritizují lidi pořád za všechno možné :). Ohledně jídla samozřejmě taky, hlavně jim vadí saláty, celozrnné pečivo. To co já sním k obědu je pro některé svačinka :D. Hlavně nemůžu vystát ten český buranský způsob života - o víkendu zabíjačka a přes den kilo masa a podobného. Hlavní je, ale že my se stravujeme zdravě však oni to na sobě poznají :).
OdpovědětVymazatno právěže nepoznají.. jsou schopní tvrdit, že by ten vysoký cholesterol je zapříčiněn nikoliv stravou, ale osudem!!! :D
VymazatJá nikdy nebývala nemocná, max nchlazení a co jí zdravě tak nemocná taky nejsem, takže ze zdravotního hlediska moc nemůžu soudit. Každopádně se cítím lépe, to je jasné :) Mléčné výrobky jím, i když jsem už na ně taky slyšela různé názory. No a k masu...poslední dobou jsem si vlastně všimla, že už ho taky nejím tak často. Párkrát do týdne asi jo, ale rozhodně ne každý den. Někdy třeba jen 2x týdně a to většinou nějaké kuřecí nebo krůtí. A ani mi to nechybí :) Je to dáno hlavně tím, že ráda zkouším všechno možné, takže si dám míto masa třeba právě tofu nebo sóju. A v okolí to bere každý jinak. Někdo mě respektuje, někdo to neřeší.. S vyloženým odsouzením jsem se nesetkala. Ale to je hlavně proto, že o tom nijak zvlášť nemluvím :)
OdpovědětVymazatno jo, ale ty podle blogu vypadáš, že jsi vždy jedla víceméně zdravěji ;-)
Vymazatv mém okolí jsou to fakt jen bůčkaři, chlebíčkáři apod. :-)
tofu je senzační... a znáš tempeh? ten je ještě lepší ;-)
Slyšela jsem o něm, ale ještě jsem ho nejedla. Vlastně jsem ho ještě ani v obchodě neviděla. Asi bude spíše ve zdravých výživách, které v blízkosti nemám. V supermarketu seženu akorát to tofu :)
Vymazatjj mají ho jen ve zdravých výřivách... a je to společně s misem a spol. nejlépe stravitelný sojový výrobek ;-)
VymazatPřesně, PŘESNĚ! Rodiče musí mít aspoň kousek masa denně - minimálně šunku, ideálně nějakou flákotu, kuře, guláš... Když jsem se nedávno byla nucena z určitých důvodů stravovat po jejich, bylo mi věčně těžko, přibrala jsem, byla jsem pořád nedojedená. Když jsem se zase začala stravovat po svém (snažím se ignorovat jejich řeči, že jím malé porce, málo masa, divné potraviny), zhubla jsem, je mi mnohem líp, mám víc energie, potíže s trávením zmizely téměř okamžitě. Mimochodem, tatínek trpí dnou a je pořád unavený, maminka si stěžuje na "pneumatiky" kolem pasu, je taky věčně utahaná, má problémy s klouby. Ale že by se sami od sebe snažili změnit stravovací návyky, to ani náhodou. Když už nastane nějaká změna, většinou to probíhá tak, že domů přinesu něco zdravého (třeba cizrnu, tempeh, luštěninovou pomazánku, špaldové kernotto), rodiče se chvíli ofrňují, co to zase je, pak ochutnají a zjistí, že se to dá jíst a je to dokonce velmi dobré ;-) Díky bohu aspoň za to. Připadá mi docela komické, že se snažím vychovávat vlastní rodiče ke zdravé výživě, ale nějak jim tu péči vynahradit musím :-P
OdpovědětVymazatúplně tě chápu... ale ono je to dost i o tom, že např. moje máma má naučených 30 jídel a ty vaří pořád dokola a nic nového zkoušet nechce... a prostě jak je to něco nového, tak to neumí ochutit. jsem dělala jednou celozrnné těstoviny se sojovo-rajčatovou omáčkou a tatka byl hodně překvapený, že je to tak dobrý...
Vymazata tak je to se vším. třeba teď ty kváskové ořechové hřebeny... taťka říkal že jsou stejné jako když je dělala jeho babička a přitom v nich nebyl ani gram cukru, ani bílá mouka, ani mléko, ani droždí... zdravá výživa je o tom, že člověk chce a pořád zkouší nové a nové věci, objevuje nové chutě... a ne že vaří pořád jen to stejné...
mě to prostě i víc baví vařit pořád něco nového... jiní se radši odbydou párkem s hořčicí, než aby si k vvečeři udělali chřest v těstíčku...
Naši jsou i docela mlsní, takže když uvařím něco zdravého a je to dobré, nevzpouzejí se, ale sami právě moc nechtějí vymýšlet. Na druhou stranu maminku chápu, že asi nemá náladu vařit nějaké novinky, když se vrátí unavená z práce - a naházet do hrnce stejným způsobem totéž jako obvykle je zdánlivě snazší. Ale zdravější jídlo by jí naopak nakoplo, jenže vysvětlovat jí to... Nicméně zaznamenala jsem i dílčí úspěchy - adoptovala některé moje zdravé výmysly :-) Třeba naprosto primitivní pečenou zeleninu typu nakrájet-hodit do trouby-nevšímat si toho-sežrat, což je důkaz, že to jde snadno i jinak.
Vymazat(Až si jednoho dne konečně troufnu na kvásek, ty hřebeny rozhodně vyzkouším, vypadají opravdu dobře :-)
Sharven, ten kvásek není žádná věda... Zní to složitě, ale opravdu to složité není. A řeknu ti, že ho udržuji už 3 měsíce a normální chleba už nejsem schopna sníst... prostě ten kváskový je mnohem lepší ;-)
VymazatTo věřím, kváskový si občas kupuju na trhu :-) Obyčejný chleba z krámu ani bílé pečivo už nějakou dobu nejím. Ten chleba tedy hlavně proto, že jsem už dlouho nenarazila na žádný, který by se pořádně dal jíst...
VymazatLenka, výstižne si to napísala. Aj ja mám vo svojom okolí ľudí, pre ktorých mäso, vyprážané, mastné, znamená snáď všetko a zdravá výživa im nič nehovorí. Ak niečo pripravím, síce to zo začiatku ofrflú, ale keď ochutnajú, pochvaľujú si. No oni by si to nikdy neuvarili. A za zdravšie kvalitnejšie potraviny nie sú ochotní si ani "doplatiť". Ale klobásky, slanina, saláma, atď. žiadny problém. Toto sa mi na tom nepáči, ale je to každého osobná vec. Dcéra prešla z vegetariánstva na vegánstvo. Ja občas, veľmi málo jem mäso či rybu, aj mliečne výrobky. Veľakrát si varíme s dcérou spoločne. Sme za zdravé stravovanie. Chutia nám strukoviny, tofu, sójové nátierky, mlieka, jogurty, zelenina, ovocie, je toho dosť. A som veľmi rada, že moja dcéra sa nebráni novým "potravinám" - jedlám. Od útleho veku sme všeličo nové skúšali. Musím povedať, že moji rodičia to rešpektujú, a keď nás mamina pozve na obed, vždy sa vopred opýta čo s otcom nám majú navariť. Keď pozveme mojich rodičov a súrodencov na posedenie k nám, veľmi radi ochutnajú čokoľvek nové a zdravé, ale mám pre nich pripravené aj niečo z "ich kuchyne".
OdpovědětVymazatpřesně tak... trošku závidím (v tom dobrém smyslu), že jste na to s dcerou dvě... u nás jsem to já a přítel, ale ten jezdí od pondělí do pátku na slovensko pracovat, takže jsou to jen víkendy. a vařit pro jednoho mě moc nebaví... kdybyste měla typy na recepty pro 1, max 2 osoby sem s nimi... budu ráda za každý nový, zdravý recept.... díky happy.lenulka@seznam.cz
VymazatJe pravda, že z nás dvoch sa detailne viac o zdravú výživu zaujíma dcéra, myslím o teóriu. Ja to beriem tak, že je to zdravé a proste to chcem. Ona mi povie o tom vždy viac. Ale už sa lepším, aj ja si "študujem" ;-) Lenka, väčšinou varíme na 2 porcie alebo nám trocha ostane ešte na jedenkrát, podľa toho čo to je. Dcéra je menšie porcie, ale viackrát denne. Som rada, že sa o seba tak stará, je to jej devíza do budúcnosti! Hoci sa "lopotíme" s nejakými zdravotnými problémami, všetko sa zvládnuť dá :-)))
OdpovědětVymazat