Život bez lepku - recenze

Dnes vám přináším recenzi na knihu, které se zabývá v dnešní době velice populárním tématem a to bezlepkovou dietou. Knihu „Život bez lepku – kuchařka pro pevné zdraví“, jež mají na svědomí Američanky A. G. Roberts a C. Pillow, vydalo v roce 2015 nakladatelství ANAG. Knihu můžete zakoupit ZDE. Tímto nakladatelství děkuji za recenzní výtisk.
Hned v úvodu bych ráda poznamenala, že data, která jsou v knize uvedena se týkají obyvatel Spojených států amerických a proto jsem se rozhodla zjistit, jak na tom je česká společnost a vypsat vám data, které jsou pro nás Čechy více vypovídající a důležitější než data Američanů.

V USA trpí chronickým onemocněním zhruba 90 milionů obyvatel (z celkového počtu 300 milionů). Jelikož jsou data pro USA pro nás nevypovídající, podívala jsem se na statistická data pro ČR a vypsala vám stejné údaje, které jsou v knize pro USA na české obyvatelstvo. Většina údajů pochází ze zdravotnické ročenky roku 2013 (aktuálnější jsem nenašla).

- Chronickým onemocněním trpí 2/3 obyvatel ZDROJ
- Kardiovaskulární onemocněním trpí každý třetí Čech a kardiovaskulární nemoci jsou první v žebříčku nejčastějších příčin úmrtí ZDROJ
- Každý pátý obyvatel v ČR trpí kloubním onemocněním (nad 70 let 90%) ZDROJ
- 861 000 lidí žije s diabetem 2. Typu ZDROJ
- každé třetí dítě trpí některou z forem alergie ZDROJ
- s astmatem se léčí 300 000 pacientů ZDROJ, ale odhaduje se, že celkový počet astmatiků je mnohem vyšší (500 000 - 750 000 lidí, odhadem půl milionu obyvatel trpí astmatem a až 250 tisíc obyvatel trpí některou jinou formou astmatu, aniž by o tom věděli ZDROJ)
- V roce 2013 bylo přes 83 tisíc nově hlášených pacientů, kteří se léčili z některou formou rakoviny, úmrtnost na rakovinu je druhá nejčastější po kardiovaskulárních nemocech ZDROJ

Podle autorek je „úloha stravy při rozvoji a léčbě chronických onemocnění lékařskou i laickou veřejností podceňována. Lékaři jsou vedeni k tomu, aby nemoci léčili pomocí léků a operací.“. A přitom by mnohem jednodušší bylo nemocem předcházet a řešit příčiny místo následků, že?

Autorky se domnívají, že chronická onemocnění z velké části zapříčiňuje (mimo stresu, genetických dispozic a prostředí) moderní stravování, které je plné průmyslově zpracovaných potravin. Konzumace takto zpracovaných jídel vede k přehnané imunitní odpovědi organizmu, což způsobuje chronický zánět, který vede k chronickému onemocnění. 

Musím podotknout, že ač se Češi stravují dost špatně, tak si myslím, že Američané jsou na tom ještě hůře, co se týká polotovarů, hamburgerů apod.

Víceméně jíme nadbytek kyselinotvorných potravin (průmyslově zpracované potraviny) přičemž tělo potřebuje více zásaditých potravin (kam patří zelenina, čerstvé ovoce, luštěniny, ořechy, semena.

U knihy oceňuji především informativní část, která je perfektně zpracovaná, plná zajímavostí. Je vidět, že jedna z autorek, A. Roberts, sama trpí celiakií a tudíž ví, které informace je potřeba předat nováčkům a které je možno vynechat.
Líbí se mi, že i když by měla kniha sloužit především celiakům, informace jsou přínosné pro všechny.

Knížka na mě působí spíše jako učebnice (není to myšleno negativně), receptová část je bez obrázků, ale o tom zas tato kniha tolik není. Nečekáte dokonalé fotky pokrmů, ale spíše ty informace, tipy, triky a postupy, jak zvládat život bez lepku.

V začátku je velká část věnována zásadotvorným a kyselinotvorným potravinám, kdy lepek je jen jednou z mnoha "kyselin", které člověku škodí (zvlášť v té míře, v jaké je dnes konzumujeme) a proto mě překvapilo, že i když autorky v počátku dávají na stejný piedestal lepek, cukr a živočišné tuky, tak v následné kapitole věnované receptům, přetrvává na můj vkus až přespříliš živočišných pokrmů a cukru. Očekávala bych, že bude v knize zařazeno více rostlinných jídel a cukr bude nahrazený zdravějšími alternativami, minimálně cukrem třtinovým, sušenou třtinovou šťávou nebo třeba rýžovým sirupem.

Líbí se mi zásady bezlepkové diety, které stojí na správném pH těla, jezení celých potravin, bezlepkové stravě, omezení cukru a umělých sladidel, pití převážně vody a zeleného čaje, vyhýbání se polotovarům, umění vařit a hlavně na vychutnávání si jídel.

Informativní část obsahuje vzorový jídelníček na celý týden, kdy autorky apelují na to, jak je důležité snídat. A toto bych ráda zdůraznila i já! Snídejte! Snídejte! Snídejte! Ať už jíte jakkoliv! Pravidelná snídaně dělá zázraky! A pokud na snídaně nejste a máte problém ráno cokoliv sníst, tak klidně snídejte až 2 hodiny po probuzení a jen něco lehkého, ale prostě nenechávejte žaludek dlouho prázdný! Snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Osobně doporučuji teplé kaše s množstvím ořechů a semínek... Je to energie na celé dopoledne :-).

Moc se mi líbí i kapitola, zabývající se plánováním jídelníčku, nákupem potravin, přípravou jídla a základními technikami vaření. Domnívám se, stejně jako autorky, že pokud chce být člověk zdravý, měl by se naučit vařit. (Nebo si vzít partnera, který to bude umět :-).) Protože jen vy sami máte odpovědnost za své zdraví (a své rodiny) a při vaření víte, co do jídla dáváte, přičemž u toho kupovaného si nikdy nemůžete být zcela jistí.

Komu bych knihu doporučila?
Všem, kteří se zajímají o problematiku lepku a rádi by ucelené informace v jedné knize. A zároveň těm, kteří hledají inspirace na bezlepková jídla.

Jaký je můj názor na lepek?
Osobně jsem proti úplnému odmítání lepku v případě, kdy člověk netrpí intolerancí či celiakií. Osobně nepoužívám a vyhýbám se pšenici. Když už si jednou za čas pšenici dám, tak ve formě špaldy. A cítím se mnohem lépe. Jinak zařazuji do jídelníčku jiné lepkové potraviny především v surové podobě... Například melu si mouku z žita, kamutu, dvouzrnky, jednozrnky, ovesných vloček, miluji ovesné kaše, ovesné domácí mléko, zelenou špaldu, lívance z ječné mouky, hrách a kroupy, houbového kubu,...
Domnívám se, že bezlepková jídla jsou chutná a dobrá pro trávení, pokud jsou připravovaná ze základních potravin. Myslím si, že i celiakům polotovary a různé kupované produkty spíše škodí, protože jsou plná éček, zlepšovadel chuti apod... Pracovala jsem před MD ve zdravé výživě a rukou mi prošli stovky produktů tzv. bezlepkových a většinou byly vše, jen ne zdravé.. Sice bez lepku, ale složení měli příšerné. Přitom stačí nakoupit do zásoby pohanku, jáhly, quinou, rýži,.... a dají se vykouzlit zázraky. Jen se toho člověk nesmí bát.

A jaký názor na lepek máte vy?

Komentáře

  1. Bez lepku už jím asi čtyři roky. je to celkem náročné a musím říct, kdybych nemusela, bezlepkovou dietu bych nedržela.
    http://kniho.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Dietu také držím asi pátý rok, k tomu mám ještě alergii na mléko a masu také neholduji. Vše je jen o umění plánovat. Vařím ze základních surovin- lidi třeba říkají, že moje docela dobrá postava je dána tím, že nejím lepek, ale jak je v článku, ty bezlepkové potraviny jsou také některé opravdu děs- fruktózový sirup, škroby, palmové tuky,... Já jsem naopak ráda, že tyto alergii my byly zjištěny- obrátilo mi to život a více přemýšlím co jím a je to supr se nasjít a cítit se po jídle dobře :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. Pokouším se odpovídat na všechny, jen mi to někdy trvá, tak případně poprosím o shovívavost. :-) Krásný den

Oblíbené příspěvky