pondělí 19. prosince 2016

Kapr je tradice! Opravdu?

Další z povídacích článků se bude týkat nejkrásnějšího svátku roku a to Vánoc. Já osobně miluji celý advent a celý rok se těším, jak budu zdobit dům, balit dárky, zdobit stromeček, péct cukroví, poslouchat koledy, sledovat vánoční filmy (nejraději mám ty nejvíc kýčové americké typu "Budiž světlo", "Láska nebeská", "Vánoce naruby", "Čtvery Vánoce", "Vánoční prázdniny" a nesmí chybět ani "Sám doma", z českých pak nejsou Vánoce bez "Tři oříšky pro Popelku" anebo ruského "Mrazíka". No a k dobrému filmu patří dobrý vánoční punč nebo svařák a miska (nebo dvě) cukroví.

Smyslem tohoto článku je hlavně to, ukázat vám, jaké jsou ty opravdové tradiční české vánoce. Ve svém okolí znám spoustu lidí, kteří na Vánoce jí kapra jen proto, že je to tradice, tak pojďme se společně podívat do minulosti.

Podotýkám hned na úvod, že jídla se měnila podle geografických poloh a jiná jídla se servírovala na Valašsku a jiná v Praze :-).

Dnešní nejtypičtější vánoční večeří je rybí polévka, kapr v trojobalu nebo na černo a bramborový salát. Ryba se přitom na vánočním stole objevila až v 19. století, přičemž kapr to nebyl (spíš pstruh, úhoř, štika, lín). Kapr skončil na vánočním stole až na konci 19. století a to nejčastěji připravovaný na černo či na modro, smažený v trojobalu se začal podávat až ve 20. letech 20. století a tradice se uchytila až v 50. letech, tudíž jde opravdu o mladou tradici.
Tradice bramborového salátu je zhruba stejně mladá jako tradice kapra v trojobalu a dorazila k nám nejspíše z Vídně.


A co se tedy jedlo dříve?

U chudších rodin se maso nevyskytovalo vůbec, u majetných bylo součástí. My se podívejme na to bezmasé.

V každé rodině se tradičně pekl chléb, který byl přítomen na vánoční tabuli a každý z něj musel při večeři zakrojit, aby si zajistili hojnost úrody po celý následující rok.
Následně se servírovala kaše ze sušeného ovoce (například pohanková), polévka s luštěninou (bramboračka, zelňačka, ščedračka, hrachová) a jako hlavní chod byl nejčastěji servírován houbový Kuba (z krup, sušených hub, majoránky, česneku). Jídlo zakončoval dezert v podobě Vánočky z bílé mouky a bílého cukru, na kterou si hospodyňky bílou mouku i cukr pečlivě schraňovali. Později Vánočka byla v mnohých rodinách nahrazena jablečným štrůdlem.

Pekl se chléb. Chlebu se přikládala obzvlášť velká pozornost a pekl se zejména pro zajištění dobré úrody v dalším roce. Nejlepší bylo, když se pekl z vlastního zrna, které hospodyňka sama utloukla.
Někde se do chlebu zapékala mince a kdo ji zakousl, ten měl v příštím roce štěstí.
(Podobný zvyk se traduje i ve Švédsku, kde se připravuje vánoční rýžová kaše do které se schová jedna mandle. Poté se kaše rozdělí do misek, kdy se nesmí zapomenout na vánočního skřítka, který má také svou misku na zápraží, a ten, kdo narazí na mandli se prý do roka vdá či ožení :-) ).

Určitě jste si všimly, že spousta lidí nemá rádo rybí polévku, ale na Štědrý den si ji přesto dá, protože je to tradice. Tradiční je ale spíše bramboračka, zelňačka, hrachová, česnečka či ščedračka se sušeným ovocem. U nás doma od té doby, co jsme na rostlinné stravě vaříme na Štědrý večer Kapustnicu (Zelňačku) podle receptu manželovy kolegyně z práce z dob, kdy pracoval na Slovensku. A musím říct, že je to lahůdka. Recept je i zde na blogu.
Ráda bych snad letos vyzkoušela i tradiční valašskou ščedračku se sušeným ovocem, luštěninami a houbami.

Po polévce následovaly hlavní chody. Nejstarším jídlem, které jsem našla byl houbový kuba, který se připravoval nejčastěji z krup, ale často i z pohanky. Častá byla i jiná luštěninová jídla, například klasický hrách a kroupy. Maso bylo opravdu výsadou jen bohatých a ryba přišla na vánoční stůl proto, že patřila mezi postní jídla a advent byl obdobím půstu, který se zakončoval právě hostinou na Štědrý den a ryba byla mezi věřícími právě tím přechodovým jídlem. Odtud pochází právě asi i ono zakořeněný poznatek, že vegetarián může jíst ryby. Ne, vegetarián ryby nejí. Jen se dřív při půstu ryby povolovaly a odtud se tato informace vzala. Člověk, který jí ryby NENÍ vegetarián.

Po jídle se servíroval dezert. Nejčastěji vánočka nebo sladké pečivo. Dlouhou tradici má i perník, který se dá upéct v čistě rostlinné verzi a je krásně měkký. Chuť perníků dělá hlavně koření :-). Můžete vyzkoušet náš recept, který jsem pekla i letos a je perfektní. Jen pozor je nutné péct perníčky krátce, jakmile je přepečete (a je jedno, jaký máte recept), tak budou tvrdé. Recept ZDE.
Kromě vánočky, perníku a drobného pečiva se servírovala i kaše, která se ale servírovala před polévkou. Typickou valašskou verzí byla pohanková kaše s medem a sušeným ovocem. Já miluji verzi s javorovým sirupem, skořicí, vlašskými ořechy a sušenými jablíčky. Mňam.

No to by bylo pár slov k tradicím. Upřímně si myslím, že je paradox psát na pohlednice "Vánoce jsou svátky míru" a doma paličkou zabíjet kapra a na Štěpána péct kachnu. Vezměte si z tradic to krásné a jak vidíte, jde to i bez toho utrpení.
Více tipů na rostlinné vánoce najdete v obsáhlém článku ZDE. A pokud je pro vás krok k veganským vánocům příliš velký, i malá změna se počítá a můžete zkusit alespoň vegetariánské vánoce ZDE.

Když na základě tohoto článku alespoň jeden člověk vymění kapra za rostlinnou verzi a užije si vánoce bez utrpení jiného tvora, tak čas strávený psaním tohoto textu měl smysl a já mu děkuji.

Všem přeji krásné Vánoce

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. Pokouším se odpovídat na všechny, jen mi to někdy trvá, tak případně poprosím o shovívavost. :-) Krásný den