Radost ze zdravých dětí - recenze
Dnešní recenze se nebude týkat horké novinky, nýbrž roky
ověřené knihy, která se pro mě nyní stala aktuální. Knihy, jež by neměla chybět
v knihovničce žádného rodiče, který se zajímá o zdravou výživu svého
potomstva. Knihu „Radost ze zdravých dětí“, jež se dočkala již třetího vydání
v nakladatelství ANAG, má na svědomí vystudovaná lékařka a milovnice
alternativní medicíny Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán, zabývající se rovněž
přírodní medicínou.
Kniha je určena, jak sami autoři uvádějí, všem, kterým není
lhostejné zdraví jejich či jejich dětí. Rovněž se pokouší v knize vyvracet
zakořeněné omyly o stravování – mýtus o zdraví prospěšném mléce, mýtus o tom,
že jen živočišná bílkovina může uspokojit naši potřebu bílkovin a mýtus o
pozitivním vlivu brambor.
Velká část knihy je věnována tématu energie potravin, kdy se
nám autoři snaží vysvětlit, na jaké bázi stojí celý vesmír a jak můžeme
nastolit harmonii v našem životě tím, že nastolíme harmonii na našem
talíři. Kapitola je doprovázena přehlednými tabulkami a vy tak můžete snadno
zjistit, jaký vliv mají daná potravina či způsob přípravy na naše tělo. Věděli
jste například, že cukr tělo uvolňuje a sůl stahuje? Nebo, že syrová strava uvolňuje a nejvíce stahuje
potrava připravená pečením?
Velice se mi líbí kapitola věnovaná základním složkám
potravy, mezi něž autoři řadí obiloviny, luštěniny a zeleninu. U obilovin jsou
rozepsané základní druhy i se stručným popisem a zdůvodněním pro jaké roční
období se konkrétní druh hodí, například kukuřice a ječmen jsou typicky letní
s ochlazujícím efektem a naopak pohanka či jáhly jsou vhodné pro
chladnější období pro svůj zahřívající efekt. A musím říct, že s tímto
poznatkem se nesetkávám poprvé a již několik let se tímto řídím.
V momentě, kdy jsem začala naslouchat svému tělu, tak nějak automaticky
přes zimu vařím více jáhlové a pohankové kaše, naopak v létě častěji sáhnu
po polentové kaši. Jakýmsi neutrálem je zde rýže, která je vhodná celoročně
s tím, že v zimě volím krátkozrnnou verzi a v létě dlouhozrnnou.
Kapitola o obilovinách je doplněna povídáním o lepku, kdy
autoři rozlišují mezi intolerancí, celiakií a alergií na lepek, která je
vzácná. Z tohoto článku jsem si vypsala jednu citaci na lednici, která se
mi moc líbí: „U zdravých lidí se vyplatí, aby pečivo nebylo základem stravy a
zůstalo jen pochutinou“ a ztotožňuji se s tím, myslím si, že
v dnešním světě je přepečivováno a jen nám všem prospěje dát chlebu a
rohlíkům sbohem a navracet se k nim výjimečně či vůbec.
Další důležitou složkou stravy jsou luštěniny, které, pokud
se kombinují s obilovinou, tak směle dodají tělu všechny aminokyseliny.
Mnoho čtenářů by mohlo ocenit typy na přípravu luštěnin, tak aby nenadýmali,
což bývá nejčastější důvod, proč se lidé luštěninám vyhýbají.
Třetí nejdůležitější složkou potravy je zelenina, kde autoři
apelují na používání sezónní a lokální zeleniny, za což jim patří velké dík.
V dnešní době, kdy to v supermarketech přetéká ovocem i zeleninou a
vy si můžete dát kdykoli cokoli si myslím, že návrat k sezónním a hlavně
lokálním potravinám je správné nejen z ekologického hlediska, ale rovněž i
zdravotního. Přeci jen vyrůstáme v jiných podmínkách, než lide žijící
tisíce kilometrů daleko v jiném klimatu a i naše těla potřebují něco
jiného a proto souhlasím s autory a apeluji na lokálnost. Nebuďme opice,
nejezme banány po kilech, dejme si raději jablko (nebo meruňku, hrušku, švestku,
v létě jahodu, malinu, ostružinu, borůvku, třešeň,…).
Další kapitola se věnuje stravě, dennímu biorytmu a způsobu
jedení, kde je krásně popsáno proč je důležité snídat, obědvat a večeřet a co
by správné jídlo mělo obsahovat. Z makrobiotiky jsem si před léty vzala
mimojiné i obilné kaše ke snídani, které občas střídám s teplou miso
polévkou a upřímně vám řeknu, že již nechápu, jak jsem mohla snídat pečivo či
studené jídlo. Když si občas s manželem dáme něco jiného, například vafle,
sice si pochutnám, ale cítím, jak mi je těžko a další den se ráda vracím ke
svým teplým kaším. Kapitola je doplněna
popisem ročních období, kde je opět poukazováno na to, že s tím, jak se
mění roční období, tak se mění skladba jídelníčku i jeho příprava.
Následující kapitola je věnována výživě od doby před
početím, přes těhotenství, stravě při kojení a následným příkrmům a stravě dětí
od malička až do dospělosti. Kapitola je doplněná orgánovou sestavou cviků,
která je složena z dvanácti cviků, které pracují s energetickými
dráhami těla. Cviky cvičím již dva týdny každé ráno a musím říct, že se cítím
úžasně.
Další kapitola je věnována nemocem a tomu, jak se
s nimi přirozeně vypořádat. Najdete tak tady výborné vychytávky na bolesti
v krku (obklad z cibule a anýzu či bramborový obklad), kašel, bolest
ucha, astma, alergie či atopický ekzém. Informace jsou propojené s popisem
fungování těla a jednotlivých orgánů.
Zhruba celou druhou polovinu knihy tvoří receptová část,
která je plná inspirativních a jednoduchých jídel.
Nejde mi moc slovy popsat originalita a jedinečnost této
knihy. Knihy, která je takovou biblí zdravého životního stylu. Pro mě osobně je
studnicí informací a inspirací při výchově ke zdraví mé dcery. Myslím si, že by
pojišťovny a lékaři měli ve velkém doporučovat tuto knihu všem, kteří by rádi
procitli do tajů zdravého životního stylu. Ušetřili by se miliardy za zbytečné
léky, ale bohužel málokdo dokáže převzít odpovědnost za své zdraví do svých
rukou a vzdát se věcí, které ho zabíjí.
Knihu doporučuji všem, zejména rodičům či budoucím rodičům.
Najdete tu návod na to, jak mít zdravé (nejen) dítě. A i těm, kterým makrobiotika nic neříká,
minimálně zde najdete spoustu typů a triků, jak svůj jídelníček obohatit a
třeba zde najdete odpovědi i na to, proč se vám ta či ona nemoc vrací.
Knihu už také nějakou dobu mám doma a jsem z ní nadšená! Tolik skvělých receptů a informací pohromadě :) Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih :)
OdpovědětVymazat